Alexandrovová: Zjišťuji, jak se stát Češkou
Jekatěrina Alexandrovová prožila životní sezonu
(Foto: Profimedia.cz)
To jméno si dobře zapamatujte. JEKATĚRINA ALEXANDROVOVÁ (22) o sobě dala poprvé výrazněji vědět před dvěma roky, když ve Stromovce porazila Lucii Šafářovou. Letos při grandslamové premiéře v Londýně vyřadila někdejší světovou jedničku Anu Ivanovičovou a na konci roku korunovala povedenou sezonu triumfem na podniku WTA v Limoges, kde nadělila kanára Francouzkám Cornetové i Garciaové. Málokdo ví, že talentovaná rodačka z Čeljabinsku dlouhodobě žije v Praze a reálně uvažuje o reprezentování Česka. „Už jsem zjišťovala, jaké dokumenty k tomu budou třeba,“ přiznala hráčka, jež si českou metropoli zamilovala.
V žebříčku WTA jste se přiblížila elitní stovce (109. pozice). Jak sezonu hodnotíte?
„Závěr roku byl kromě posledního turnaje sice nic moc, ale celkově jsem spokojená.“
Tečkou za povedeným rokem byl titul na podniku WTA v Limoges…
„Něco takového jsem vůbec nečekala. Před každým zápasem jsem si myslela, že bude tím posledním. Nakonec to nějak vyšlo, ale abych se přiznala, ani pořádně nevím jak. Všechno se tam sešlo dohromady.“
Ve finále jste Garciaovou smetla 6:4, 6:0…
„Ale byla jsem hodně nervózní, protože jsem předtím ještě nehrála finále takhle velkého turnaje. Ona navíc od začátku hrála strašně dobře a první game jsem rychle prohrála. Měla jsem pocit, že budu ráda, když uhraju pár her. Ale pak jsem na servisu snížila na 1:3, ona jako by zpomalila a už jsem cítila šanci. Potom jsem získala set a najednou to šlo samo.“
Snový Wimbledon
Letos jste se poprvé kvalifikovala na turnaj velké čtyřky. Byla vaše účast ve Wimbledonu zlomovým momentem kariéry?
„Asi ano. Nikdy předtím jsem nehrála grandslam, ani na trávě. Když jsme odlétali, tak jsem ještě byla první náhradnice a až po příletu zjistila, že jsem se dostala do kvalifikace. Měla jsem obrovskou radost a už mi bylo vlastně jedno, jak to dopadne.“
Ale kvalifikaci jste zvládla výborně, což jste prodala i v prvním kole proti někdejší světové jedničce Ivanovičové, kterou jste porazila 2:0 na sety…
„Vždycky jsem ji sledovala v televizi, ale hned v prvním kole jsem ji nečekala. Doufala jsem, že bych mohla dostat přece jen hratelnější soupeřku. Zahrát si proti takové hráčce je každopádně velká zkušenost.“
A k tomu ji porazit…
„Byla jsem strašně nervózní! V prvním gamu jsem vůbec nemohla trefit kurt. Pak už to bylo lepší a pocity po utkání byly neskutečné. Šla jsem z kurtu a vůbec nechápala, co se vlastně děje. Všichni mi gratulovali.“
Dodala vám výhra sebevědomí?
„Řekla bych, že jo. Od té doby jsem na kurtu klidnější a je mi jedno, kdo stojí na druhé straně.“
Česká reprezentantka?
Mluvíte velmi dobře česky. Jak dlouho žijete v Praze?
„Myslím, že v Česku už jsme okolo deseti let, možná o něco více. Dříve jsem trénovala v Moskvě, ale jednou jsme s celou rodinou přijeli na turnaj do Prahy, která nás okamžitě uchvátila! Po všech stránkách; hodně kurtů, k tomu nádherné město. Učarovalo nám to tady.“
Naučit se česky pro vás nebyl problém?
„Čeština je ruštině podobná a moc velké potíže mi nedělala, ale stejně jsem se musela všechno naučit. Často jsem koukala na televizi a také se snažila hodně číst. Postupně to bylo lepší a lepší.“
Jak náročné pro vás bylo stěhování do Prahy? Bylo těžké zvyknout si na nové prostředí?
„Ze začátku to bylo těžké. Česko je od Ruska velmi odlišné, a ještě k tomu tam zůstali všichni příbuzní, kamarádi a domácí mazlíčci. Ale už jsem si na všechno zvykla a můj domov je teď tady.“
Na turnajích nastupujete pod vlajkou Ruska, ale neuvažujete o
»přestupu« do českého týmu
?
„Přemýšlím o tom a je možné, že se to brzy změní. Zjišťovala jsem, jaké dokumenty je potřeba vyplnit a tak dále.“
Jsou pro vás turnaje v Česku speciální?
„Rozhodně. Hraje se mi tady lépe. Hodně ráda mám třeba Olomouc, tam je všechno na skvělé úrovni.“
Nová sezona se blíží
Příprava na novou sezonu je v plném proudu. Budete se připravovat jen v Praze?
„Ano. Trénujeme na Spojích, kde jsem už asi dva roky a jsem absolutně spokojená. Je zde skvělá atmosféra.“
Po turnajích cestujete s otcem Jevgenijem. Trénujete společně?
„Kromě táty trénuju také s Petrem Kralertem. Rodinný tým nám na okruhu funguje bez problémů, mezi holkami je to tak celkem běžné.“
V žebříčku jste se letos výrazně posunula. Bude pro vás teď jednodušší tvorba programu?
„Ano, ale na začátku sezony to bude těžké. Ještě nevím, jestli poletím do Šen-čenu, nebo Brisbane, protože oba turnaje jsou hodně kvalitně obsazené.“
Plánujete hrát více podniků WTA?
„Rozhodně. Řekla bych, že to je větší šance posunout se v žebříčku, protože větší turnaje ITF jsou také silně obsazené. Na okruhu WTA se hraje o více bodů a také o lepší odměny.“